Zhodnocení dosavadní části jara
Do jarní části jsme vstoupili dobře. Hned v prvním kole jsme nadělili kanára Červenému Kostelci. Pak jsme ale dostali nakládačku ve Vrchlabí. Sice jsme nezahráli špatně - 2469, ale domácí se nás vytáhli a vyhráli 14:2 o téměř 100 klacků. Zápas s Jilemnicí byl odložen, a tak jsme si dali týden odpočinku. V Přelouči vítězíme o prsa 10:6. Během zápasu jsme si vybudovali slibný náskok, který ale domácí dotahováci rychle mazali. Naštěstí nám na konci ještě zbylo 23 dřev k dobru a vydřeli jsme 2 body a vrátili tak Přelouči porážku, kterou nám uštědřili na podzim v Březovicích.
V polovině února jsme dohrávali zápas s Jilemnicí, který mimochodem nebyl uveřejněn v žádném zpravodaji. Netuším proč, ale je to rozhodně škoda, protože v tomto zápase Zbyněk Fikar překonal svůj vlastní rekord dráhy vynikajícím výkonem 459. I ostatním se dařilo a k rekordu družstva nám scházelo 15 dřev. Za léta co hraju, jsme takový součet nikdy neměli - 2524.
Příští zápas k nám zavítali hráči z Českého Meziříčí. Soupeř začal hodně dobře a v prvních čtyřech dvojicích se hrálo vyrovnaně na pěkná čísla. Leč soupeři jsme povolili pouhé 2 body, které vybojoval Milan Vošvrda kvalitním výkonem 429. Nejlepšího výkonu domácích dosáhl Zbyněk Fikar - 438. Všichni jsme zahráli vyrovnaně a dosáhli krásného součtu 2485. Jelikož posledním dvěma soupeřovým hráčům se nedařilo, zvítězili jsme vysoko 14:2 o 149 klacků.
Ze zápasu v Rokytnici jsme měli trochu obavu. V první dvojici však domácí i přes střídání zahráli pouze 316 a Vráťa tak získal luxusní náskok 76 kuželek. I když ve druhé dvojici Miloš prohrál s dobře hrajícím Radkem Novákem, tak stále zůstalo 40 kuželek na naší straně. Po zbytek zápasu jsme soupeře dokázali přehrávat, přičemž Martin Fikar hodil 465, což znamenalo nový rekord kuželny. V Rokytnici vítězíme 14:2.
Ve dvacátém kole jsme v Březovicích přivítali silného soupeře z Jičína. Proti kvalitnímu družstvu jsme se dokázali výborně namotivovat a vyrovnanou hrou (všichni jsme se vešli do intervalu 409 - 433) jsme nejen opět zaútočili na rekord kuželny (tentokrát nám chybělo jen 13 klacků), ale vyprovodili jsme soupeře s kanárem. Sluší se napsat, že Jičíňáci hráli dobře a tak krutou prohru si za předvedené výkony rozhodně nezasloužili.
Příští zápas jsme opět hráli doma. Proti papírově nejslabšímu soupeři jsme měli problém postavit sestavu - někteří hráči chyběli úplně, někteří odehráli na začátku a ihned museli odjet, jiní zase přijeli až v průběhu utkání. Překvapení se však nekonalo. I když jsme v celkovém součtu výrazně polevili (2386), na výhru 14:2 to pohodlně stačilo. Vyzdvihnout musím výkon domácího dotahováka Standy Oubrama, krásných 446.
Zápas v Poříčí bývá vždycky těžký. Natož letos, když domácí hráči jsou rozjetí a válcují jednoho soupeře za druhým. V prvních třech dvojicích nás převálcovali dokonale. Dostávali jsme 6:0 a k tomu 126 dřev do kožichu. Domácí křepčili a sahali po rekordu dráhy a my se už těšili až to budeme mít všichni za sebou. Jenže pak Míra Písecký výhrou o 20 klacků odvrátil kanára a Standa Oubram výborným výkonem 438 stáhnul dalších 80 klacků a bylo zase o co hrát. Před poslední dvojicí domácí vedli 6:4, ale k dobru už jim zbylo jen 26 dřev. V prvních plných začal Martin domácího hráče hned od začátku zastrašovat (na 15 hodů měl přes 90 a stáhnul tak přes 10 dřev). Jenže pak se situace obrátila a domácí hráč dokázal plné o 2 klacky vyhrát 148:146. Oba hráli slušnou dorážku, jenže domácí hráč se mimo to blýsknul třemi hodovkami a o osudu utkání bylo rozhodnuto. Sice prohráváme, ale se ctí a s nejvyšším výkonem, který tu letos hostující týmy dosáhly - 2403.
Těžkým zápasům nebyl konec. Doma nás čekali Milovičtí, čtvrtý celek průběžného pořadí a hlavně kvalitní soupeř. Poslední domácí zápasy jsme "váleli", jenže tentokrát začínáme úplně jinak. Petr Slavík si vybírá pořádnou porci smůly v dorážce, když si neotevřel jinak než středem. Na solidních 380 prohrává se soupeřem o 22. No nic, tohle ještě není žádná tragédie, i když Petr to viděl jinak (nechal se ukecat a registračku neroztrhal). Tragédie se konala až na druhém fleku. Domácí Vráťa Fikar se od začátku potýkal s bolestí zad, a když se nemůžeš ohnout, hrát se prostě nedá. Po slabých plných ho střídá Jarka Nekvapil, ale ten se pro změnu potýkal s jinými problémy - ztracené brýle a fůra újezdů znamená 359 a prohra o 40. Milovice se do nás zakously a my nevěděli co hrát. Stav po čtyřech hráčích 0:4 a 62 ve prospěch hostů. Ve třetí dvojici nastupuje další nemocný domácí hráč, ale Zbyněk Fikar to zvládl a vydřel nám první dílčí body za výhru 406:400. Ve čtvrté dvojici Míra Písecký hraje jako z partesu, jenže soupeř se stále nevzdává. Na začátku druhé dorážky vytahuje milovický trumf - dvě hodovky za sebou (na hodovky v dorážce mají Milovičtí talent). Nakonec Míra soupeřův tlak odrazil a zvítězil 430:402. Stav jsme dorovnali na 4:4, ale stále nám schází 28 klacků. V pátém duelu nastupuje nejlepší Milovický hráč Slávek Janák proti domácímu Martinu Fikarovi. Od prvního hodu přetahovaná o každý klacek. Po plných plichta na 148, v dorážce se Martin o devítku odpoutává a půlku získává v poměru 220:211. Druhé plné už takovým koncertem nejsou. Nervózní hra zejména v podání domácího hráče, který se přilepil na střed a vymámil z toho pouze 133, soupeř naštěstí taky nic moc, ale přece jen je to o 6 víc. Rozhodnout musela dorážka. Slávek hraje velmi dobře, Martinovi se zprvu moc nedaří rozhozy, ale trefováním figur se drží ve hře. Když Slávek čtyři hody před koncem vytáhl z rukávu hodovku, vypadalo to s námi už bídně. Štěstíčko se ale při posledních hodech přestěhovalo na druhou dráhu. Slávkovi nespadla trefená "plzeň" a Martin dorazil na exit a posledním hodem hodil 8. Tím domácí hráč vítězí o pouhé 2 klacky 433:431. V poslední dvojici musí Standa vyhrát, aby nám zajistil remízu. Ale kdyby vyhrál o víc než 26, vítězství by zůstalo v Březovicích. Standa se do hry obul a soupeře zatlačil hned v plných, které vyhrál o 20 (156:136). V dorážce náskok ještě mírně zvýšil a po půlce už vedeme o klacek (225:198). Ve druhých plných se soupeři už vzájemně pohlídali (150:147). Dorážkou nás chtěli Milovičtí zdrtit - Marek Ondráček začal dvěma hodovkami a čtyřicátým hodem přidal další. Standovi hodovka nepadla, ale zodpovědnou hrou se dokázal na soupeře dotáhnout a zvítězil i ve druhé půlce (221:217). Po lítém boji otáčíme zápas a body zůstavají v Březovicích - rozhodlo o tom pouhých 5 klacků. Milovičtí zahráli 2449, s takovým číslem se tu léta nikdo ze soupeřů neprezentoval.
Čekají nás ještě tři zápasy, snad to zvládneme. Jaro zatím každopádně dobrý:-)